Do you have something to say?/ Mám co říct?

Nedávno mi byla položena otázka v souvislosti se založením blogu. Zněla "Máš co lidem sdělit? Za jakým účelem sis blog založila?". A v tu chvíli mně došlo, že nelze pouze dutě psát ke každému outfitu odkud, která věc byla pořízená, ale snažit se víc přiblížit svoji osobnost. Mám toho na srdci spousty. Ať už se jedna o každodenní strasti nebo radosti se kterými se potýkám. Nechci se násilně snažit ostatní motivovat, je spoustu jiných dohledatelných zdrojů o motivaci a o tom jak lépe vše zvládat  snad i žít. Z nějakého důvodu je v dnešní době víc osob které o tom kážou i víc osob, které to vyhledávají. Mám pocit, že je to na každým z nás jak se na co cítíme. Každý jsme individuální a to nás dělá jedinečnými. Mým plánem bylo inspirovat. Ukázat lidem malého vzrůstu, ale  i ostatním, že se v oblékaní nemusí omezovat pouze na věci adekvátní vůči postavě například u nás malých zkrácenými kalhotami, tričkem  a už vůbec nevytvářet předsudky. Zároveň respektuji, že někdo dbá na pohodlí a není mým cílem všechny změnit.
A koncem chci říct, že jedno sluší nám všem, a to ÚSMĚV! A já se pokusím toho časem promítnout víc. Budou-li na mě otázky na vše odpovím.


Fotky vznikly krátce před deštěm, byli jsme na cestě na večeři, Stíhli jsme i večeři i zmoknout. Proto dnes jenom takto tři fotky. Příště se zadaří na víc.